Jakubova epištola – stručné zhrnutie

Téma: Studium Bible vydal:

Falošné predstavy o Bohu, povrchná zbožnosť, prehnaná láska, neplodná viera, prázdne reči, zlé vzťahy, duchovná rozkolísanosť, sociálna nespravodlivosť, málo trpezlivosti, nedostatok modlitby – to je podľa mňa desať kľúčových tém Jakubovho listu. Desať oblastí, kde mala cirkev problém, ale zároveň potenciál na rast. Preto Jakub píše „dvanástim kmeňom v diaspore“ svoje praktické a zrozumiteľné rady, ako nepríliš priaznivý stav zlepšiť.

  1. Falošné predstavy o Božom pôsobení v živote („Boh ma pokúša.“ –  Jak 1,13) Jakubova odpoveď? Nepokúša ťa Boh, ale tvoja vlastná žiadosť. (1,14)
  2. Povrchná zbožnosť (počujem, vidím, ale nemá to nijaký vplyv na môj život) – Jakub odpovedá: „Rob niečo užitočné – napríklad všímaj si slabších a venuj sa im.“  (1,27)
  3. Prehnaná láska („Ak ste prijímači osôb, pášete hriech“ –2,9) Jakub radí: „Nebuďte prijímačmi osôb“ (2,1)  – nerobte rozdiely medzi ľuďmi na základe ich spoločenského postavenia a majetkových pomerov.
  4. Neplodná viera („Viera bez skutkov je neužitočná“ – 2,14) Jakub sa stavia proti svätým rečiam, ktorými sa maskuje ľudská ľahostajnosť „veriacich“ k utrpeniu druhých. „Choďte v pokoji“ (2,15.16), hľadajte pomoc niekde inde, sám mám málo – nie je prejavom Božej viery.
  5. Prázdne reči, alebo možno ešte výstižnejšie – zbytočne veľa rečí (jazyk ako zbraň) – „Nikto z ľudí ho nedokáže skrotiť“  (3,8) Receptom je múdrosť zhora (3,17)
  6. Zlé vzťahy – svárlivosť, vášnivosť, boje, zrážky – 3,16; 4,1. Jakubova rada: Hľadajte múdrosť v Bohu a jeho pokoj – 3,17.18
  7. Duchovná rozkolísanosť – polovičatosť v odovzdanosti. („Priateľstvo so svetom“ – 3,4) Jakubova rada: Priblížte a poddajte sa Bohu (4,7-10).
  8. Sociálna nespravodlivosť – 5,4 – „Vy boháči ste zadržali mzdu.“ Nečestné podnikanie atď. Tu Jakub nijakú radu nedáva, je otvorený a odsudzuje takéto konanie veľmi tvrdými slovami. Vlastne jednu radu dáva: Plakať nad pominuteľnosťou bohatstva a nad dôsledkami, ktoré prináša. (5,1)
  9. Málo trpezlivosti – čakanie na Pána sa predlžuje. Jakub radí pozrieť sa do minulosti na prorokov a z nich si brať príklad v tom, ako vytrvať v súžení a trpezlivo čakať na Božie konanie. (5,10)
  10. Nedostatok modlitby – potreba intenzívnej každodennej modlitba je záverečnou bodkou za všetkými Jakubovými radami. (5,15)

 

2 Komentáře

2 Komentáře k článku “Jakubova epištola – stručné zhrnutie”

  1. Zdeněk Lukšík napsal:

    Libí se mi stručné shrnutí Jakubovi epištoly. Je to podnětné a může to inspirovat. Říká se že: „Méně je někdy více!“

  2. Danny Laufersweiler napsal:

    Motto: „NEUZNÁVAT PODMÍNKY, ZA NICHŽ BŮH MILOSRDENSTVÍ UDĚLUJE, TO NENÍ VÍRA, ALE TROUFALOST“ (GC 472)

    Pro „Karolinu“ – můj příspěvek navazuje na myšlenky prvních vět čtvrtého a sedmého bodu výše uvedeného shrnutí Jakubovy epištoly. Zkušenost reformátora Martina Luthera z jeho doby, mi přijde dost podobná s tím, co inspirovaný posel Páně napsal v knize Velký spor věků o naší době:

    „Posvěcení, jak mu dnes rozumí křesťanský svět, je naprosto cizí biblickému náboženství… TOUHA PO SNADNÉM A POHODLNÉM NÁBOŽENSTVÍ, které nevyžaduje žádnou námahu, sebezapření a zřeknutí se nesmyslnosti světa, významně zpopularizovala učení o víře jako jediné podmínce. Co však o tom říká Boží slovo? Apoštol Jakub napsal: „Co je platné, moji bratři, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit? … Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu? Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka? Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti? … Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!“ (Jakubův 2,14-24). Boží slovo svědčí tedy zcela jasně proti tomuto falešnému učení o víře bez skutků. Požadovat přízeň nebes, a přitom NEUZNÁVAT PODMÍNKY, za nichž Bůh milosrdenství uděluje, to není víra, ale troufalost. Pravá víra je založena na zaslíbeních a nařízeních Písma svatého. Ať se nikdo neklame přesvědčením, že se může stát svatým, když svévolně porušuje byť JEDINÝ Boží požadavek. Vnitřní souhlas s JEDINÝM vědomým hříchem umlčuje hlas Ducha svatého a ODLUČUJE člověka od Boha.“ (Ellen G. Whiteová – GC 471.472)

    „Bible musí být naším rádcem. Studujte ji i svědectví, která Bůh dal, neboť ta nikdy Jeho Slovu neodporují.“ – Letter 106, 1907 {EGW, 3SM 32.3}

  3. Karolina napsal:

    Danny, co jsi tímto komentářem k stručnému shrnutí br.Pavlíka chtěl říci?
    Jakou souvislost má Tvůj příspěvek s listem Jakuba ?

  4. Danny Laufersweiler napsal:

    „VĚTŠINA LIDÍ POCHOPÍ VYUČOVÁNÍ O VÍŘE TĚLESNÝM ZPŮSOBEM A ZAMĚNÍ SVOBODU DUCHA ZA SVOBODU PRO TĚLO“ (Martin Luther)

    K svému velkému zármutku Luther shledal, že nebezpečí stále je přítomno, jelikož se mnozí příliš přiklonili na jednu nebo druhou stranu. Usoudil, že JE TÉMĚŘ NEMOŽNÉ PŘEDSTAVOVAT EVANGELIUM BOŽÍ MILOSTI ZDARMA A OSPRAVEDLNĚNÍ VÍROU, ANIŽ BY TO NĚKTEŘÍ TZV. KŘESŤANÉ ZNEUŽILI, PŘEKRUCUJÍC MILOST NA LICENCI – POVOLENKU K HŘÍCHU ČI NEVÁZANOSTI.

    Napsal: „Je zde nebezpečí, na obou stranách… pokud milost nebo víra není kázána, nikdo nebude spasen, PROTOŽE VÍRA SAMOTNÁ OSPRAVEDLNÍ A SPASÍ. Na druhou stranu, je-li víra kázána, jak musí být kázána, VĚTŠINA LIDÍ POCHOPÍ VYUČOVÁNÍ O VÍŘE TĚLESNÝM ZPŮSOBEM A ZAMĚNÍ SVOBODU DUCHA ZA SVOBODU PRO TĚLO. To to je možno vidět ve všech vrstvách dnešní společnosti, jak v nízkých, tak vysokých. A VŠICHNI SE CHLUBÍ PŘÍDOMKEM EVANGELIKÁLŮ A CHLUBÍ SE KŘESŤANSKOU SVOBODOU. Přitom se však právě nyní oddávají svým žádostem, obrací se k chamtivosti, sexuálním vášním, pýše, závisti a tak dále. NIKDO NEKONÁ SVĚDOMITĚ SVÉ POVINNOSTI, NIKDO neslouží jiným LÁSKOU.“ /…/ „Je proto navýsost NEZBYTNÉ, podle Pavlova příkladu – zaznamenaném v Tit 3,8 – nabádat věřící, aby konali dobré skutky, TO JE VYKONÁVAT SVOU VÍRU SKRZE DOBRÉ SKUTKY, neboť nenásledují-li tyto skutky víru, je to NEJJISTĚJŠÍ MOŽNÉ ZNAMENÍ, ŽE VÍRA NENÍ PRAVÁ „. (Luther’s Works, vol. 27, p. p. 48.127)

    „Byli jste přece povoláni do svobody, bratři. JEN ABY SE VÁM TA SVOBODA NESTALA ZÁMINKOU PRO TĚLO. Vy však skrze lásku služte jedni druhým. 14Neboť celý Zákon je naplněn v jednom slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého….‘ 16Říkám však: Duchem choďte a žádost těla nedokonáte.“(Gal 5, 13-16) „Jako Boží spolupracovníci vás také napomínáme, abyste Boží milost nepřijali nadarmo.“(2K 6,1) „pokládal jsem za nutné vám napsat povzbuzení, abyste vytrvale zápasili o víru, která byla jednou provždy svěřena svatým. 4Neboť se vloudili někteří lidé, kteří jsou dávno předem zapsáni k tomu odsouzení, bezbožní, kteří MILOST NAŠEHO BOHA PROMĚŇUJÍ V BEZUZDNOST“(Juda 3.4)

Zanechej komentář