Komentáře k Otevřený diář Mikuláše Pavlíka

Komentář k příspěvku Má kázanie význam? od Martin

Martin — Fri, 30 Jul 2010 18:49:34 +0000

Lidka,
ďakujem , povzbudila si ma…
A prajem všetkým požehnanú sobotu !

Komentář k příspěvku Má kázanie význam? od Lidka

Lidka — Thu, 29 Jul 2010 23:14:23 +0000

…kázání má určitě velký význam, pokud „dokáže“ občerstvit žíznivou duši…Mnohokrát mi kázání promlouvají do osobního života, povzbuzují, načrtnou různé úhly pohledů , přivádějí k přemýšlení, přibližují Boha, naplňují uvnitř…díky Bohu za ně i lidi, kteří se s láskou nechávají používat jako Jeho nástroj. Přemýšliví kazatelé i laici jejichž víra je živá, praktikující v každodenním reálu života, mají vždy co nabídnout, protože život s Bohem je jedno velké dobrodružství, ať přináší do života úžasné, nebo i smutné chvíle.
Vždy se moc těším na celou sobotu , a když vstupuji do soboty, modlím se, abych nebyla jen konzumentem, ale mohla také něco přinést…Večer, když sobotu celá rodina končíme, každý z tohoto dne „vypíchne“ myšlenku, nebo cokoliv jiného, co jej tento den oslovilo..(z kázání, sobotní školy, děti ze školky, prožitek) myslím, že je to hezký zvyk.
Někdy jsem z kázání ale i zklamaná. Stane-li se, že mne kázání kazatele neosloví.. je plytké.. nemám nad čím přemýšlet… nebo se s ním nemohu vnitřně ztotožnit… stále zůstává ještě sobotní škola, která je bohatá na myšlenky, zkušenosti , sdílení….
Sama občas kážu a opravdu strávím mnoho času nad tvorbou kázání …často se stejnými pochybnostmi, zda je to opravdu něco, co Bůh chce přes mne sdělit jak mi samotné tak i druhým….přesto s nadějí a důvěrou, že Bůh osloví toho, kdo touží být osloven, povzbuzen, nebo si třeba „jen chce sednout k Ježíšovým nohám “ a prožít čas v Jeho blízkosti .

Komentář k příspěvku Vítejte od vlasta

vlasta — Thu, 29 Jul 2010 21:04:15 +0000

Bible je nádžherná a jedinečná kniha. A věrně pravdivá. Když řekla,že Bůh stvořil všechno v 6 dnech,má pravdu. Když řekla,že ty dny byly takové,jaké byly,má pravdu. Když řekla,že lidé žili skoro 1000 let,má pravdu. Když řekla,že Bůh uvedl potopu vod na zemi a zachránil se jen Noe s rodinou,mluví pravdu. Kdyby nemluvila pravdu,tak by tady s námi tak dlouho nebyla.

Komentář k příspěvku Vítejte od Lydie

Lydie — Wed, 28 Jul 2010 15:56:05 +0000

Milý Honzo, nejsi sám, kdo přemýšlí……….JAK ? , KDY ? , PROČ ? atd. Prý přemýšlení bolí a já bych se k tomuto názoru přiklonila….. Jeden moudrý, umírající rabín, když se loučil se svými milými řekl :“ VŠECHNO JE JINAK “ a zemřel. Já bych řekla po těch 55 letech členství v církvi, že mnohé je trochu jinak! Jsem ovšem přesvědčena, že je lepší se mezi sebou zabývat tou teologií, která nás spojuje a ne teologií, která by nás rozdělovala. Jeden hluboce věřící bratr mi řekl :“ Kdyby Tvé názory slyšel Tvůj otec, tak by se musel v hrobě obrátit“! Odpověděla jsem mu :“ Kdyby se můj otec dostal k informacím, ke kterým se dnes v době „INFORMATIKY “ dostávám já, tak by byl mezi prvními, kdo by změnil svůj postoj, co se týká „VYZNÁNÍ VÍRY „. Pak jsem mu položila otázku :“ A proč Ty mě „ZA MÉ VYZNÁNÍ VÍRY nesnášíš ?“. Já jsem taky kdysi upřednostňovala EGW jako PROROKYNI, ale co je na tom divného, že už jí uznávám jenom jako spisovatelku a komentátorku BIBLE. Vždyť ona sama píše, že na prvním místě je BIBLE ! Troufám si tvrdit, že 60 % adventistů, jí jako „PROROKYNI“ nebere, jenom to neřeknou nahlas. Přece já jí nijak netupím a ani neznevažuji, když mám PÍSMA SVATÁ nadřazena nad všechny KNIHY, NAD VŠECHNY PŘEDNÁŠKY, VÝKLADY A KOMENTÁŘE ! ! ! Co je na tom divného ? ? ? ……..Víš Honzo, před lety mě to „PŘEMÝŠLENÍ“ hodně bolelo. Když jsme byli malí, tak jsme dennodenně četli na pokračování všechny spisy od EGW a otec, jako bývalý kolportér měl tyto spisy všechny. Když jsem byla mladá, tak jsem vlastně ani nedokázala rozlišit, co je napsáno ve spisech EGW a co v BIBLI. Dnes mám celé „VYZNÁNÍ SVÉ VÍRY“ podloženo výhradně jenom PÍSMY SVATÝMI. K tomu stvoření bych chtěla dodat, že k popisu „STVOŘENÍ“ , který je popsán v knize GENESIS jsem přbrala verše Žalm 33, 9 : „On promluvil – a stalo se, všechno povstalo jeho příkazem“. Jan, 1, Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. 2 To bylo na počátku u Boha. 3 Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je. 4 V něm byl život a ten život byl světlem lidí. 5 A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila.

Komentář k příspěvku Vítejte od pozorovatel

pozorovatel — Tue, 27 Jul 2010 11:29:34 +0000

.Chci se ve svém příspěvku odvolat na text 5.knihy Mojžíšovy,verš 28(29) a 1.Korintským,13,9.Tam nalézám odpovědi na otázky,které mi někdy“mistr manipulace“nastrkuje.V ukolech na toto čtvrtletí,v nichž studujeme List Rímanům, na straně 94(pátek 24.září) je rovnež podnět k zamyšlení,který jistým způsobem odpovídá na názory z této diskuze……duchovní nezávislost snadno svede člověka k tomu,že se začne příliš spoléhat sám na sebe a důvěřovat svému vlastnímu úsudku.
E.G.White ve Velkém dramatu věků věnuje této otázce jednu z kapitol,která ukazuje „mistrovství“ satana v ovlivnování myšlení lidí.

Komentář k příspěvku Vítejte od karolina

karolina — Mon, 26 Jul 2010 21:07:32 +0000

Myslím, že jsi úplně nevystihl to, co jsem psala. Honza se v úvodu svého příspěvku zmínil o tom, že GK potvrdila náš názor, že stvoření života na zemi proběhlo v šesti doslovných dnech a to prý nás znovu uvádí do řad fundamentalistů. A pak nadhodil otázku, zda se problémy astrofyziky atd. mají řešit pouze telologicky. Ale to přece nikdy naše církev nedělala,vědy si váží a osobně nevidím nějaký rozpor v bibli s tím, co kosmogonie objevuje.
První verš Genesis hovoří o stvoření Země a nebe, ale nevíme, jak dlouhá mezera je k druhému verši, kde začíná tvoření života na Zemi, můžou to být miliardy let.
Honza ale nadhazuje otázky, kterými jakoby ukazuje, že jsme tak trochu vedle:
Cožpak naše církev vnímá Bibli jako učebnici astrofyziky? (Ne, nevnímá)
Proběhla v církvi nějaká skutečně vážná diskuze mezi zastánci šestidenního stvoření a vědeckého pohledu?(A co to ten „vědecký pohled“ je ?)
Naučí se církev dívat na svá dogmata trochu s nadhledem a kriticky? (církev neustále přehodnocuje své postoje, není jasné, co tím Honza myslí)
Cožpak jsou velice působivé a mocné texty Ellen Whiteové více než dlouhodobá vědecká zkoumání? (a v čem jsou „vědecká zkoumání“ v rozporu s EGW?)
Tedy, že si myslíme, že aby nějaký text v Bibli byl pravdivý, musí být založený na objektivní skutečnosti.(toto vůbec neučí casd, vždyť jde o otázky víry)
Honza varuje před scestím fundamentalismu, ale podle všeho za něho považuje víru ve stvoření v šesti dnech a to, že se církev drží názorů nevzdělané EGW…
Jsem ráda, že i když budeme a jsme zváni fundamentalisty pro víru v inspiraci a pravdivost Písma, máme stále dobré biblické důvody k víře v stvoření v šesti dnech, odtud je pak důvod pro sobotní den odpočinku. Ale, jak je vidět, začínají i názory trošku jiné a to bude mít i své následky.Modleme se o pevnou víru.

Komentář k příspěvku Vítejte od Honza Bílý

Honza Bílý — Mon, 26 Jul 2010 20:53:03 +0000

Děkuji moc za komentáře, hlavně děkuji za komentář PePy. Nejprve pár věcí: ve většině našich publikací jsem se střetl s názorem, že slunce, měsíc a jiné hvězdy tu byly dříve než Země, určitě však dříve než život na Zemi. Protože pokud by tu život na Zemi byl něco okolo maximálně 10.000 let (na čemž se tak nějak shodují kreacionisté, Whiteová píše asi 6000 let pokud vím), poté by také ostatní hvězdy ve vesmíru a slunce a měsíc museli být také maximálně tak staré, pokud by byly stvořeny 4 den stvoření. Další bod je, že pokud mluvím o tom, že vše by nemuselo být doslovně tak, jak je to v Genesis, tím ještě neschvaluji evoluci, nebo alespoň ne její absolutní formu, jak tomu věří dnešní věda, a ani tím nechci říkat, že by vše nestvořil Bůh. Pod termínem fundamentalismus si představuji to, když někdo přijímá Bibli doslovně bez toho, aniž by věc prostudoval bez patřičné exegeze – tedy všech těch kroků, které by měl člověk udělat, pokud studuje nějaký obtížný velmi starý text. V Bibli jsou texty jednoduché, které by pochopil i ten nejobyčejnější člověk. Jsou v ní však také texty složité, které nelze přijímat doslovně běžným racionálním způsobem – a to se podle mého týká také Gen 1. Dnešní člověk přemýšlí úplně jinak než Žid v době, kdy četl Genesis 1. Měli tehdy úplně jiné představy o světě, lidé tehdy neměli povětšinou „vědecké“, kritické přemýšlení. Takže text v Gen 1 či 2 pro ně znamenal něco trochu jiného než pro dnešního člověka. Starověký Žid měl před očima mytologii jiných národů a jejich náboženství, neporovnával to s vědeckými hypotézami. Nejde mi o bezpředmětnou kritiku postoje naší církve ani neobhajuji evoluční teorii (která mi v mnoha ohledech přijde absurdní) ani scientismus, jen si nejsem zcela jistý, jestli k pochopení všeho ve vesmíru stačí si přečíst Bibli a brát její poselství doslovně a také si nejsem jistý, jestli naše církev k věci stvoření přistupuje objektivně. Na druhou stranu si vážím toho, že se slabošsky nepoddáváme vědě. To je podle mne dobré, ale přesto by se měl s vědou vést otevřený a objektivní dialog, jinak se budeme chovat jako tmáři.

Komentář k příspěvku Vítejte od PePa

PePa — Mon, 26 Jul 2010 20:17:57 +0000

Zdravím. Podle mě je příspěvek Honzy Bílého v pořádku a nezdá se mi, že by vytvářel umělé problémy. Dnes a denně v novinách, televizi, na internetu i v kontaktu s ostatními lidmi vnímám, že současné době dominuje evoluční pohled na svět. S konzervativním kreacionismem (stvoření v 6 dnech před 6k lety) se popravdě potkám pouze u nás ve sboru a nikde jinde. Otázky které si klade Honza, si občas kladu i já. Respektive se jim snažím vyhýbat z následujícího důvodu:
Velká část přírodních věd se zabývá popisem okolního světa a je založena na opakovatelném experimentu. V této části vědy je prostor pro teorie, nicméně tyto musí být dříve nebo později ověřeny experimentem. Teorie mohou být vyvraceny, nahrazeny nebo potvrzeny. Nezbytným předpokladem pro tuto vědu je kritické myšlení. Pokud nějaký opakovatelný experiment prokáže nedostatky ve stávající teorii, je tato teorie opuštěna a nahrazena jinou. Tato část vědy funguje překvapivě dobře a jejím výsledkem je neuvěřitelná vědeckotechnická revoluce kolem nás. Nevidím zde žádný střet s vírou.
Druhá část vědy (minoritní) pracuje v oblastech, které nelze plně experimentálně ověřit. Pokud zkoumáme věci, které se např. staly v dávné minulosti, pak logicky musíme chybějící střípky nahradit teorií. Nelze provést experiment, který by teorii stoprocentně ověřil. Jelikož Boha nikdo s žijících neviděl, tyto teorie s ním nepočítají a snaží se vysvětlit minulé události bez něj. Tady mluvíme o diskutované evoluční biologii. I přes to, že můžeme číst o důkazech podporujících evoluční teorii, měli bychom mít na mysli, že je to z principu jen teorie. To si dovolím tvrdit jako absolvent přírodovědecké fakulty. Věřím tomu, že vše bylo před dávnou dobou stvořeno Bohem. Jak to vše Bůh udělal a kdy přesně, netuším. Ale přes to nevím, proč bych měl nahrazovat víru v Boží stvoření za víru v postupný vývoj. Rovněž si nedovedu představit smysluplnou diskuzi v této oblasti. Otázkou také je, co by přijetí evoluční teorie udělalo s naší teologií. To si vůbec nedovedu představit, ale tuším výrazné dopady.
p.s. Honzou zmiňovaná kosmologie či astrofyzika, z mého pohledu Boha nepopírá. Četba článků o kosmologii mě naopak k Bohu přibližuje. V genesis vidím popis stvoření života na zemi a nikoli celého vesmíru.

Komentář k příspěvku Vítejte od karolina

karolina — Mon, 26 Jul 2010 16:42:05 +0000

Podle mne „Honza Bílý“ nadhazuje věci a problémy´“uměle“. Nejsem si vědomá, že by výroky EGW byly v rozporu s vědou a měli bychom je poopravit či odkázat do role etiky. Podle mne taky vůbec nemusíme přijímat „vědecký fakt“, že Země je mladší než Slunce, přijímá to vůbec někdo?
Ještě dál od věci je, že se v církvi řídíme „zbožnými pocity“(EGW) a že „jedna věc je pravda a druhá objektivní skutečnost“.(viz např. Gen 1, může to být prý pravda, ale ne objektivní skutečnost).Pak by bylo dobré vyjádřit se, co si pod těmito pojmy Honzo představuješ…
Klíčovým slovem příspěvku je slovo „fundamentalismus“, údajně nelze sladit rozdílné zprávy evangelií, záznamů o stvoření a výroky nevzdělané EGW. To mne dost překvapuje a domnívám se, že spíše má Honza spíše problémy s tím, co si pod pojmem „fundamentalismus“ představuje. Pokud věřím ve stvoření v šesti dnech, inspiraci Písma atd., tak je to projev fundamentalismu, Honza má pravdu, že takto to definují mnohé církve a žel se k jejich postoji připojil..
Ze záverečných vět o tom, že si „vážíš průkopníků a EGW a nového vedení církve“ jsem spíše na rozpacích, protože drtivá většina Tvého dlouhého příspěvku mluví o něčem jiném.

Komentář k příspěvku Predná Hora – biblický týždeň III. od Martin

Martin — Mon, 26 Jul 2010 07:47:56 +0000

Len drobučká korektúra dátumu, aby nás to nemýlilo:
Záznam je zo stredy 21.7.2010 nie 20.7.2010.
Prajem všetkým čitateľom aj diskutujúcim Božie požehnanie.

Komentář k příspěvku Vítejte od Honza Bílý

Honza Bílý — Mon, 26 Jul 2010 07:47:38 +0000

To Láďa: Mě jde právě o to, že naše církev se snaží tvrdit, že biblická pravda je také pravdou vědeckou. Podle mého je to krok zpátky. Teoreticky je možné, že se věda úplně ve všem plete, včetně stáří vesmíru a života na Zemi, ale spíš mi přijde trochu neadekvátní vykládat Bibli racionalistickým způsobem – tedy že Genesis první kapitola nám sděluje racionální, „vědecká“ fakta. Rozhodně si nemyslím, že by Bible byla snůškou pohádek a bájí, není to však literatura faktu.

Komentář k příspěvku Vítejte od Láďa

Láďa — Mon, 26 Jul 2010 05:18:58 +0000

Jen malou poznámečku k Honzově komentáři. „Aby byl text v Bibli pravdivý, musí být objektivní.“ Když jsem, jako mladý, „poznával pravdu“, všechno v Bibli mě připadalo ujeté, z oblasti mýtů a pohádek. Trvalo mi to hezkou chvíli, než jsem některá fakta přijal. Dnes jsem pochopil jednu věc. Jestliže je Bůh všemohoucí a vyjímečná bytost, nemůžu ani posuzovat jeho konání a objektivitu, podle lidských představ a rozumu. Půl bible bych mohl vyhodit. Celé povídání o vyjití izraele z Egypta je neracionální a neobjektivní. Vůbec všechny boží zázraky jsou neobjektivní a neracionální. Nakonec celé evangelium, včetně vzkříšení, je neobjektivní a neracionální. Jak ho chceš vědecky zdůvodnit? Když mě kazatel před lety „vyučoval“, tak měl se mnou velké problémy. Každé setkání jsem tři hodiny , na podkladě vědeckých argumentů, vyvracel biblická „fakta“. Nakonec jsem pochopil, že asi budu muset jít na věc „neracionálně a neobjektivně“ abych pochopil, co mi chce Bůh sdělit. Neříkám, že by člověk měl být „beran“, který nepřemýšlí. Není to ale o intelektuální úrovni, ale o pokoře. Já se vždy divím, proč je někdo adventistou, když mu celá adventní teologie vadí. To je jako být u včelařů a bát se žihadel. Já nechci napravovat teologii, já chci poznat osobně Boha a toho nepoznám nějakým dumáním a filozofováním.

Komentář k příspěvku Predná Hora – biblický týždeň III. od Daniela

Daniela — Sun, 25 Jul 2010 20:49:01 +0000

Miki, Tvoje kázání z úterního večera se mi hodně líbilo. Vlastně jsem v poslední době přemýšlela o podobných věcech. Bavily jsme se o tom i s jednou kamrádkou. Kdysi měla takový živý sen: ocitla se na nějakém setkání, bylo tam plno lidí, všichni působili důležitě, něco řešili, diskutovali a organizovali. Jak tam mezi nimi procházela, uviděla takového nenápadného osamoceného chlapíka, který se ničemu důležitému nevěnoval a s nikým nemluvil, stál jakoby stranou všeho toho dění. Šla k němu blíž, podívá se mu do tváře a najednou překvapeně vyhrkla: To seš Ty?! Poznala v něm Ježíše. A On byl rád, že si ho všimla a že ho poznala, ne že by se sám od sebe stranil ostatních, to ti ostatní si nevšímali jeho. A vzal ji za ruku a někam spolu šli, dál už ten sen nepokračoval.
Když jsem si teď četla ten záznam Tvého kázání, úplně mě kopla do očí ta slova Jana Křtitele: Uprostřed vás stojí ten, kterého nepoznáte! Jakoby Ježíš nebyl nikde daleko, nedostupný nebo nepřístupný, ale aby si ho vůbec všimli a rozpoznali ho, museli přijmout pohled Jana Křtitele, dívat se stejně pokorně jako on, nehonit se za vlastními velikými úspěchy, duchovními zážitky a vizemi. Jakoby jim Jan tak trochu naznačoval: jste trochu slepí, když jste si ho ještě nevšimli, vždyť stojí přímo uprostřed vás!
Docela nedávno jsem si uvědomila, že se mi Ježíš stává čím dál bližší a sympatičtější právě jako „obyčejný“ člověk. Když jsem uvěřila, měla jsem tendenci vnímat jeho proslovy v evangeliích podobně jako výroky nějakého vrchního generála, rezolutní pravdy, které je třeba bez diskutování přijmout a aplikovat v životě. Ale čím dál víc si uvědomuju, že Ježíš takovýmto diktátorským vladařem není. Že nás chce oslovovat úplně jiným, řekla bych mnohem civilnějším způsobem. Uvědomila jsem si, že jej z evangelií začínám vnímat i jako sympatického člověka, dobrosrdečného a vtipného chlapíka, chytrého, schopného výbušně vzplanout, ale i mlčky snášet ubohost druhých… Jako by mi teprve začalo docházet to, co pro jeho současníky bylo tak samozřejmé: že i on byl „obyčejný“ chlap. A kdybychom se setkali, hleděli bychom si z očí do očí: já jako obyčejná žena a on jako obyčejný muž. Poznala bych, že je to On? Zaujal by mě bez pomoci nějakého zázraku, velkolepé vize, nadpřirozených schopností? Chytila bych se?
Pán Bůh Ho neseslal v nějakém ohnivém kočáře, neobletovala ho suita nebeských andělů, nezajistil mu místo nejmocnějšího muže světa… Dokonce i po svém vzkříšení se zjevuje naprosto civilně: jako rybář, poutník, zahradník… Záleží mu na tom, aby si ho lidé všímali kvůli jiným věcem, než že na ně jako velkokrál hřímá z nebeských výšin a klade jim při tom nůž na krk, že když mu neuvěří, propadnou peklu…
Je snad jediná výjimka, kdy se Ježíš zjevuje po svém vzkříšení dost tvrdě, a to v případě náboženského zaslepence, jakým byl apoštol Pavel. Jsou tedy jistě i případy, kdy je užitečné uvidět Ježíše jako toho, kdo skutečně disponuje obrovskou mocí. Ale jenom takovéto poznání je málo, to poslouží jen jako rána do palice pro vzpamatování sebejistých zabedněnců, kteří vůbec nejsou schopní vnímat realitu a fanaticky melou svou (a často ji dost nevybíravým způsobem vnucují i druhým). Pro lidi hledající a tápající má však Ježíš připravenou naprosto odlišnou a vlídnější tvář. A tu bych chtěla hledat a poznávat. Uvidět ho jako zahradníka, poutníka, rybáře… Jednoho z těch jeho maličkých.
Apoštol Pavel byl schopný zareagovat. Neustrnul. Jeho chvála lásky v 13.kapitole 1.Kor. jasně naznačuje, že Ježíšova moc nebyla tím hlavním, co ho na Jeho osobě tolik uchvátilo. Mluví k lidem, kterým toho moc nezbývá. V jeho době se křesťané svým přiznáním ke Kristu ocitali na velmi tenkém ledu. Mohli počítat s náboženským pronásledováním, ztrátou kariéry, svobody, mnohdy i života. Ale něco jim přeci jen zůstávalo: víra, naděje a láska.
A Pavel tyto tři vzácné dary hodnotí. Víra, přesvědčení že věříme a jednáme podle vlastního svědomí, poznání Boha, které nám tento svět sebrat nemůže, i kdyby nás připravil o všechno. Je to velice vzácný dar. Ale naše poznání je omezené. I ve své nejlepší vůli se ve svých představách o Bohu můžeme utnout. Může se nám začít otřásat svět, když shledáváme, že Bůh je jiný, než jsme mysleli (a to dozajista vždycky bude). Víra není tedy to nejpevnější, čeho se můžeme za každé okolnosti přidržet. Je třeba ji neustále přehodnocovat, zkušovat.
Pak je tu naděje. Naděje, že po temné noci přijde den, že trápení se promění v radost, každé pronásledování pomine. Vše bude dobré. Ale ono to tak vůbec v životě nemusí dopadat. Můžeme mít naději v uzdravení blízkého člověka a ten stejně umře. Můžeme si dělat naděje o spáse lidí, na kterých nám záleží, a nikdy ji neuvidět. A naše naděje o nebi? Ty jsou taky jen nadějemi, které pravděpodobně budou v budoucí realitě vypadat úplně směšně. Naděje dává chuť do života, ale ani ona není to hlavní. Pořád je tu něco víc.
A tou zásadní věcí je láska. Proto se mi, Miki, líbilo, že tam právě tu otázku adresovanou Petrovi: „Miluješ mě?“ zmiňuješ, a že je to vlastně i otázka, která Tebe staví znovu na ten pevný základ, když uvažuješ o svém vlastním místě. Já to vnímám také tak. I kdybych si myslela, že pravda o Bohu je nám natolik vzdálená, že ať dělám co dělám, nikdy se jí nedopídím, i kdybych pochybovala o všech nadějích, které mi má křesťanská víra nabízí, pak o lásce pochybovat nemůžu. Naprosto bezpečně vím, že ve světě bez lásky bych žít nechtěla. Že láska má smysl. Že i když klopýtám v tom, abych jí dokázala žít, má smysl o ni usilovat. Dokonce i kdyby se ukázalo, že mi víra jednou v nebi nic nevynese, že mé naděje byly falešné, a že snad v nebi o lásku nestojí, pak bych asi v takovém nebi nechtěla žít. Láska je to, co vnímám jako absolutní základ našeho vyznání. Respekt k druhému. Ochota se mu přiblížit. Cítit s ním. Hledat společně.

Děkuji za povzbuzení, opradvu mě to kázání dojalo, a děkuji také sestře Marii, že si dá práci a tak to všechno poctivě zapisuje pro ty, kdo se nemohli zúčastnit.

Komentář k příspěvku Vítejte od Honza Bílý

Honza Bílý — Sun, 25 Jul 2010 09:04:11 +0000

Zdravím milý bratře předsedo. Moc si vážím toho, že sis dal tu práci popsat to, co se odehrávalo na GK.
Chápu, že je to citlivá otázka, ale chtěl bych se zeptat na tvůj názor ohledně prohlášení GK o stvoření v šesti dnech a také by mě zajímalo, jestli církev plánuje diskuzi o tomto tématu nějak zveřejnit.
Co se týká nejnovějšího ustanovení GK, zcela chápu teologické příčiny, proč se tak stalo – je to jeden z velkých důrazů EGW i adventistické tradice. Ale z pohledu veřejnosti i jiných církví jsme se tím opět zařadili do řad fundamentalistů. Cožpak otázky astrofyziky, kosmologie , kosmogonie apod. se mají řešit pouze teologicky a biblicky? Cožpak naše církev vnímá Bibli jako učebnici astrofyziky? Cožpak k tomuto tématu nemá věda co říci? Věda určitě není neomylná, ale zcela určitě se nemá ignorovat. Proběhla v církvi nějaká skutečně vážná diskuze mezi zastánci šestidenního stvoření a vědeckého pohledu? Naučí se církev dívat na svá dogmata trochu s nadhledem a kriticky? Cožpak jsou velice působivé a mocné texty Ellen Whiteové více než dlouhodobá vědecká zkoumání? Řídíme se v církvi více zbožnými pocity založenými na zbožných a prorocky mocných textech EGW nebo také bereme v úvahu teologii a její vývoj, včetně braní v úvahu vědeckých poznatků? To jsou otázky, které mne napadají. Opět zdůrazňuji, já nechci glorifikovat vědu, ale přijde mi, že naše církev ji téměř vůbec nebere v úvahu v otázkách, kde se oblast biblické víry protíná s oblastí vědy – spíše čas od času někdo jako br. Veith kritizuje určité body evoluční teorie a vědeckého datování stáří světa a vesmíru, a z toho (dosti nesystematicky) jakoby automaticky vyvozuje, že pokud tedy nemají pravdu zastánci evoluce a starého vesmíru, pak tedy máme pravdu my a náš (prorocký) výklad Bible.
Příjde mi, že jsme v naší církvi tak trochu oběťmi zjednodušujícího přemýšlení. Nedokážeme přemýšlet teologicky – tedy uvědomit si, že jedna věc je pravda a druhá věc je objektivní skutečnost. V Bibli se píše o Pravdě – pravdou je Ten, který nás stvořil a v Kristu vykoupil. To, co se píše v Genesis 1. kapitole o stvoření je také pravda, ale nemusí to přece nutně být objektivní skutečnost. Nepřemýšlí naše církev trochu fundamentalisticky? Tedy, že si myslíme, že aby nějaký text v Bibli byl pravdivý, musí být založený na objektivní skutečnosti.
Zároveň, abychom zachovali nauku o šestidenním stvoření, vykládáme texty v Gen 1 po svém – např, když se píše, že Bůh „učinil“ slunce, měsíc a hvězdy čtvrtý den“, často lze slyšet, že je to tak, že teprve 4 den začaly být slunce, měsíc a hvězdy vidět ze země (tedy že se usadil nějaký opar z atmosféry apod.), a to jen proto, že zřejmě přijímáme vědecký názor, že země je přeci jenom mladší než slunce či ostatní hvězdy ve vesmíru. Zároveň co dělat s druhou zprávou o stvoření z Genesis 2, která má jiné pořadí stvoření věcí? Připadá mi, že celá Bible a její problematika svědčí proti fundamentalismu. I kdyby nám připadalo, že jednotlivé texty nás vedou k určité formě „fundamentalismu“, Bible jako celek pozornému čtenáři dá jasně najevo, že nemůžeme být fundamentalisté – autoři SZ i NZ nám v Bibli zanechali texty, které se někdy nedají zkoordinovat a někdy si protiřečí – např. rozdíly v evangeliích (např. rozdílné příběhy o Ježíšově narození, poslední slova na kříži a zmrtvýchvstání), dvojitá podání o příbězích ve starém zákoně apod. Bible prostě v sobě obsahuje dostatek materiálu proto, aby se z toho fundametalistovi zamotala hlava; problémy, které se fundamentalisticky nedají vyřešit. Tedy pokud chceme stát na Bibli, stůjme na Bibli a berme vážně také její poselství o zcestnosti fundamentalismu. A to se týká také textů o stvoření, které samozejmě nejsou pouze v Gen 1, ale také v Gen 2 a útržky jsou také jinde. Všechnu tuto výše zmíněnou problematiku samozřejmě řeší teologie, jenomže mi přijde, že církev se v teologických otázkách někdy raději drží inspirovaného výkladu teologicky ne příliš vzdělané EGW (kéž bychom se spíše drželi jejích etických a morálních výkladů) a našich pionýrů (podobně ne příliš teologicky vzdělaných – tím nechci urazit ani EGW, ani zakladatele církve, vážím si jejich odhodlání a také osobní zbožnosti).
Jinak si moc vážím toho, že jsi založil tyto stránky, které svědčí o tvém zájmu o dění v církvi. Myslím si, že církev pro toto volební období vybrala pro své vedení výborné lidi

Komentář k příspěvku List Rimanom od Daniela

Daniela — Sat, 24 Jul 2010 06:46:16 +0000

Original ale otazky obsahuje, preto nerozumiem, kde sa pri preklade stratili. A co sa tyka tej manipulativnosti, rovnako manipulativne mozu byt aj tie poznamky za otazkami (kedze zvycajne su obsirnejsimi odpovedami na tie otazky).

Komentář k příspěvku Mohelnice od Jan Foks

Jan Foks — Fri, 23 Jul 2010 22:06:32 +0000

Milý br. Pavlíku, jenom jsem chtěl upozornit, že na Moravě máme také Šternberk, není to Český Šternberk, jenom prostě Šternberk. Jinak O.K. Přeji Boží požehnání. JF.

Komentář k příspěvku List Rimanom od Bohumil Špinar

Bohumil Špinar — Fri, 23 Jul 2010 20:01:36 +0000

Můj názor je, že nejlepší je číst aktivně všechny verše, promýšlet je a otázky se objeví sami. Studování pouze vybraných veršů ve spojení s vysvětlujícími poznámkami a někdy vysloveně manipulujícími aplikačními otázkami může být mnohdy zavádějící. Doporučuji Bibli sebou nosit a hlavně v ní číst a přemýšlet. Přece nemusíme mít nutně k tomu pomůcku nebo nějaké instrukce, které nás poučí, jak to máme chápat. A u listu Římanům to platí dvojnásobně.
Díky Bohu a osvíceným bratřím, kteří tuto knihu zařadili do programu úkolů, i když je škoda, že to vychází zrovna na prázdninové období a mnoho lidí to může propásnout.

Komentář k příspěvku Atlanta – The Parade of Nations od admin

admin — Fri, 23 Jul 2010 19:56:42 +0000

Vedenie únie už zadalo preklad kázania. Simultánne tlmočiť ho nebudeme. Keď ho budeme mať k dispozícii radi ho vyvesíme na naše stránky.

Komentář k příspěvku List Rimanom od Daniela

Daniela — Fri, 23 Jul 2010 04:50:08 +0000

Veľmi som sa tešila na tieto úlohy…ale chýbajú mi v nich otázky a možnosť hľadania odpovedí v Biblii. Celkom mi teraz stačí pasívne si prečítať verš, ktorý je v úlohe predložený v modernom preklade, a potom dočítať vysvetlenie témy v poznámke a nejaké tie aplikačné otázky na konci. Bibliu už nemusím ani nosiť so sebou. Už sa teším na ďalší štvrťrok, dúfam, že tentokrát autor pripíše aspoň nejaké otázky s možnosťou hľadania odpovedí v Biblii.

Komentář k příspěvku Predná Hora – biblický týždeň II. od Daniel

Daniel — Wed, 21 Jul 2010 13:33:39 +0000

Škoda, že nápad pozvat br Beneše nedostalo MSS. Přeji vám na Slovensku hezké počasí a především Boží požehnání, tak se tam mějte a užijte si to.