Biblický text na dnešný deň zo sobotných úloh nás učí, že nemáme byť nikomu nič dlžní okrem vzájomnej lásky. Apoštol Pavel v duchu celého listu Rimanom dáva aj lásku do súvislosti so zákonom a hovorí, že láska je jeho naplnením. Ježiš to vyjadril podobne, keď povedal, že zákon možno zhrnúť do dvoch prikázaní – lásky k Bohu a blížnemu.
Pozrel som si dnes aj komentár K. Bartha k uvedenej pasáži v jeho Stručnom výklade listu Rimanom a páčila sa mi v ňom myšlienka, že tá veta neznie: „Nikomu nič nedlhujte, než aby ste HO milovali,“ ale „Nikomu nebuďte nič dlžní, než že sa budete NAVZÁJOM milovať.“
Takže náš dlh svetu nespočíva ani tak v tom, že ho budeme milovať, ale že sa budeme navzájom v cirkvi mať radi. A znovu je to v súlade s Kristovými slovami, že svet pozná, že sme jeho učeníci podľa toho, že sa budeme mať navzájom radi. Dôraz na cirkev ako miesto fungujúcej, praktizujúcej a živej lásky je nepopierateľný. Dokonca je to jedným z jej najdôležitejších charakteristických znakov.
Karl Barth k tomu poznamenáva: „Všechno závisí na tom, aby církev v tom všem byla a zůstala církví. Je a zústane jí, jen když láska mezi křesťany bude živá v celé své hlobce a radikálnosti, s celým svým blahodárným a bolestným působením, v celé své nevášnivé náruživosti. V této lásce se buduje církev. Touto láskou koná církev to, co je dlužna světu. Touto láskou plní zákon ve všech jeho přikázáních. Neboť touto láskou následuje toho, který jednou provždy zákon naplnil.“