V priamom prenose Modlitba za domov farár Cirkvi bratskej Daniel Kvasnička čítal modlitbu 35-ročného Ondřeje z Prahy, t.č. v ruzyňské věznici. Veľmi sa mi páčila, tak vám ju ponúkam na prečítanie.
To bylo tenkrát před pár roky
Já vlastně tehdy nebyl ničí
Byl jsem malý capart černooký
A snil jsem touhu po rodiči.
Klučina rostl, sílil, chápal
Občas mu táta jednu mlaskl
Přišla i krize a kluk tápal
Když se moc nafouk, aby splaskl
Ale, co se jednou v žití stalo,
Co ten chlapec někdy zkazil,
To už dávno uplavalo
To už čas svým během zmrazil
Pán Bůh smazal špatná data
A když sis párkrát rozbil ústa
Bůh stále miluje jako táta
Aby tvá cesta nebyla bohapustá
(ale jenom hrbolatá)
Děkuj za domov, zpívej chvály
Ty máš svý šaty, boty, spodky
Jsou děti, co domov nepoznaly
A svět je ponížil na sirotky.
Jo prostě Bůh je hustej, cool
Objímá, hladí, mazlí
(před nikým ještě nezdrhnul) nikoho nevykopnul
A objímá pěkný grázly.
Bůh tě kluku má v svým merku,
Domov lásky v nebi dělá,
Ať máš číro nebo „kérku“
Nejseš duše osamělá
(Bůh ochrání synka, dcerku)
Dodnes mám Pane trochu trému
Vyjádřit co k Tobě cítím
Pak ale zajdu do extrému
A za ruku Tě pevně chytím…
AMEN