A. Heschel o sobote

Téma: Studium Bible vydal:

Ponúkam niekoľko myšlienok o sobote, ktoré boli inšpirované knihou A. Heschela The Sabbath. Odzneli na stretnutí INRI Road pred týždňom v Dřevohosticích.

a.     Sobota ako posvätný čas.

Gen 2,1-3

Hospodin sobotu nestvoril svojím slovom. Sobota paradoxne vzniká Hospodinovou „nečinnosťou“. Všetko, čo Boh stvoril v prvých šiestich dňoch, povstalo po Hospodinovom výroku, vyslovením slova, príkazom.  Poetická štruktúra správy o stvorení upriamuje pozornosť poslucháča na dve centrálne udalosti – v prvých šiestich dňoch na Hospodinovo hovorenie (mluvení) a v siedmy deň na Hospodinovo odpočinutie. Ale kým v prvých dňoch Hospodinovho stvoriteľského diela je výsledkom materiálny, živý svet, výsledkom Hospodinovho „ničnerobenia“ je posvätný čas. V siedmy deň nevznikne nič, okrem oddeleného posväteného času. (Slovo šabat znamená „prestať“.)

A presne s touto myšlienkou pracuje aj Abraham Joshua Heschel, ktorý v knihe The Sabbath napísal: „Na počiatku dejín bola na svete len jeden typ svätosti  alebo posvätenia – svätosť či posvätnosť  v čase. Keď na Sínaji malo zaznieť Božie slovo,  zároveň zaznela výzva, aby sa ľud posvätil: „Vy mi budete svätým národom.“ Až po tom, čo ľud podľahol pokušeniu uctievať vec, zlaté teľa, bolo prikázané postaviť svätostánok – svätosť či posvätenie v priestore. Najprv tu bola posvätenosť v čase, potom nasleduje posvätenie človeka a napokon posvätenie priestoru. Čas bol posvätený Bohom, svätostánok bol posvätený Mojžišom.“ (AH)

Okolité národy hľadali bohov v prírode, na svätých miestach, na vrchoch, v stromoch, v kameňoch. Náboženské slávnosti vychádzali z pohybov nebeských telies – slnka a mesiaca. Bohovia boli prítomní v totemoch, soškách a oltároch. Židovská kozmológia ide za hranice fyzikálneho sveta a do centra duchovného sveta kladie čas. Tým, že mali Židia zvláštny deň na bohoslužbu, mali k dispozícii pripomienku, že Boh presahuje materiálny svet a že človek môže túto materiálnosť tiež prekročiť.

Heschel hovorí, že Boh Izraela je Boh dejín s ich veľkou udalosťou, ktoru je vyslobodenie Izraelcov z Egypta a dar Tóry. Na miesto modly – zlatého teľaťa – bol Židom daný zlatý deň, svätý čas, keď mali obnoviť duchovné spojenie s Hospodinom.

Heschel ďalej píše, že biblická hebrejčina nemá slovo pre „vec“. Až neskôr tu bolo slovo „dabar“, ktoré malo tento význam, ale dokonca aj tak označovalo niečo vo význame posolstvo, príbeh, sľub, informácia, záležitosť. Preto je sobota pripomienkou života, ktorý nie je viazaný ľudské chápanie  času a smrteľnosti, ale na Božie.

Sobota je teda v prvom rade posvätný čas, ktorý má našu pozornosť uprieť na Hospodina, nie na potrebu vlastného odpočinku, rekráciu, športové, kultúrne či  spoločenské vyžitie atď.

„Význam soboty spočíva v tom, že je viac oslavou času než priestoru. Šesť dní v týždni žijeme pod tyraniou vecí, ktoré sa nachádzajú v priestore. V sobotu sa snažíme byť v harmónii so svätosťou času. Je to deň, v ktorý sme povolaní zdieľať to, čo je večné v čase. Obrátiť sa od výsledkov stvorenia k tajomstvu stvorenia, od sveta stvorenia k stvoreniu sveta.“ (AH)

b.     Sobota ako oslobodenie od materializmu.

Od počiatku dejín sa človek snaží meniť svet okolo seba. Jednoducho robiť určitú transformácu materiálneho priestoru, v ktorom sa pohybuje. Ťaží nerastné bohatstvo,  konštruuje stroje, buduje mestá, ale Heschel hovorí, že to všetko ide na účet nášho zmyslu pre čas. Keď je život len o činnosti a dosahovaní výsledkov, strácame cit pre to, čo je dôležité. Pre moderného človeka je čas negatívnou veličinou, pretože ho potrebuje na to, aby dosiahol materiálne bohatstvo. Ľahko sa stráca, máme ho pre seba málo a zdá sa, že je náš nepriateľ. Idea soboty však prerušuje naše úzkostlivé pracovné starosti o prežitie a dosiahnutie určitého statusu. Mnohí cítia, že vo svojej práci predávajú svoju dušu, ale sobota je šanca získať ju späť.

Pretože čas je čoraz vzácnejšou veličinou, nachádzame komfort v kráľovstve priestoru, vo veciach. Sobota vytvára protiváhu konzumnému spôsobu života. Podľa Heschela nás robí znovu priateľmi času. Ukazuje nám na hodnotu  slova „teraz“, keď sa nenaháňame za vecami, nie sme ustarostení, ale jednoducho sme v Božej prítomnosti.

V jednom z  desiatich prikázaní sa opakuje Boží príkaz dvakrát – nepožiadaš… Keď sa dvakrát zopakuje príkaz „nepožiadaš“, je to znamenie mimoriadnej dôležitosti. Pán Boh chce, aby sme žili v určitej vnútornej slobode a nechce, aby sme sa na zemi naháňali za vecami sveta. Sobota nám pripomína, že život nie je o výške platu a práci, aj keď potrebnej a užitočnej. A to je pravdepodobne dôvod, prečo je v ortodoxnom židovstve  napríklad zakázané konať v sobotu akékoľvek finančné operácie. (Pochádza z dôb po babylonskom zajatí od Ezdráša.)

„Existuje celkem 39 druhů prací, které jsou zakázány. Mezi ně patří obdělávání půdy, orání, setí, zapalování ohně a zabíjení zvířat. Ty práce jsou definované podle toho, co lidé v biblických dobách považovali za práci. V dnešní době to znamená, že během šabatu, kdybych měla uvést několik příkladů, nepoužíváme peníze, nechodíme nakupovat, necestujeme, nevaříme, nepoužíváme elektrické přístroje, nedíváme se na televizi apod. (http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/judaismus/_zprava/370057)

„Šesť dní v týždni zápasíme so svetom a snažíme sa zo zeme vyžmýkať zisk. V sobotu sa zvláštnym spôsobom staráme o zárodok večnosti zasadený do duše. Svet má naše ruky, ale naše duše patri Niekomu Inému. Šesť dní sa snažíme vládnuť svetu, siedmy deň sa pokúšame vládnuť sami sebe.“ (AH)

c.      Záverečná poznámka

Myšlienka oddeliť jeden deň z pracovného týždňa na absolútny odpočinok sa dnes môže zdať trochu staromódna. Nákupné centrá aspoň u nás sú otvorené 7 dní v týždni – mnohé non-stop. Mnohí ľudia využívajú víkendy nielen na rekreaciu a relax, ale aj ako príležitosť privyrobiť si. Prečo nevyužiť príležitosti na vylepšenie finančnej situácie v rodine? Oddeliť jeden deň na premýšľanie o Bohu, na obnovu nášho vzťahu k nemu je pre mnohých príliš veľký luxus. Neuvedomujú si ale, že deň odpočinku v Božej blízkosti ovplyvňuje zase spätne kvalitu zvyšku týždňa. Bez okna do večnosti, ktoré nám ponúka sobota, by sme boli ekonomickými robotmi, žeby sme pripútaní k zemi zabudli, že nad nami je nebo a večnosť.

2 Komentáře

Žádné komentáře k článku “A. Heschel o sobote”

  1. Karel Falta napsal:

    Z rozhovoru jak se Svědky Jehovovými, tak s katolíky, či protestanty nesvětící sobotu.

    ————

    1 – „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.
    Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
    OTÁZKA – „BYLO TOTO PŘIKÁZÁNÍ ZRUŠENO, ČI ZMĚNĚNO?“
    ODPOVĚĎ – „NE.“

    2 – Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
    Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,
    ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.
    OTÁZKA – „BYLO TOTO PŘIKÁZÁNÍ ZRUŠENO, ČI ZMĚNĚNO?“
    ODPOVĚĎ SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH – „NE.“
    ODPOVĚĎ KATOLÍKŮ – „ANO“

    3 – Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.
    OTÁZKA – „BYLO TOTO PŘIKÁZÁNÍ ZRUŠENO, ČI ZMĚNĚNO?“
    ODPOVĚĎ – „NE.“

    4 – Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý.
    Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci.
    Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách.
    V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
    OTÁZKA – „BYLO TOTO PŘIKÁZÁNÍ ZRUŠENO, ČI ZMĚNĚNO?“
    ODPOVĚĎ – „ANO.“

    5 – Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
    OTÁZKA – „BYLO TOTO PŘIKÁZÁNÍ ZRUŠENO, ČI ZMĚNĚNO?“
    ODPOVĚĎ – „NE.“

    6 – Nezabiješ.
    OTÁZKA – „BYLO TOTO PŘIKÁZÁNÍ ZRUŠENO, ČI ZMĚNĚNO?“
    ODPOVĚĎ – „NE.“

    7 – Nesesmilníš.
    OTÁZKA – „BYLO TOTO PŘIKÁZÁNÍ ZRUŠENO, ČI ZMĚNĚNO?“
    ODPOVĚĎ – „NE.“

    8 – Nepokradeš.
    OTÁZKA – „BYLO TOTO PŘIKÁZÁNÍ ZRUŠENO, ČI ZMĚNĚNO?“
    ODPOVĚĎ – „NE.“

    9 – Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
    OTÁZKA – „BYLO TOTO PŘIKÁZÁNÍ ZRUŠENO, ČI ZMĚNĚNO?“
    ODPOVĚĎ – „NE.“

    10 – Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.
    OTÁZKA – „BYLO TOTO PŘIKÁZÁNÍ ZRUŠENO, ČI ZMĚNĚNO?“
    ODPOVĚĎ – „NE.“

    ————

    OTÁZKA – „PROČ BYLO ZMĚNĚNO, ČI ZRUŠENO, JEN JEDNO (V PŘÍPADĚ KATOLÍKŮ DVĚ) PŘIKÁZÁNÍ?

  2. Jirka Pospíšilík napsal:

    Bůh, který není omezen prostorem a časem se přesto už v Ráji střetával se svým stvořeným člověkem Adamem a Evou v sobotu, sedmý den, kdy Bůh ustanovil den odpočinku. A tento den požehnal a posvětil. A tak se člověk každou sobotu setkává se svým Stvořitelem od Ráje. V desateru tento daný příkaz potvrzuje. A ve Zjevení Jana, kdy Jan vidí Svatyni v nebi a truhlu smlouvy, kde je uloženo desatero, Bůh potvrzuje, že ze zákona nepominulo nic. A tak Ti, kteří vytrvají až do konce se budou setkávat se svým Bohem každou sobotu. A On bude s nimi žít na Nové zemi.
    Také mi nevadí svěcení soboty. Těším se na ni. Na jiný den nemohu pomyslet, protože sobota je znamením mezi Ním a Jeho lidem (Ez 20,12).

  3. Lidka napsal:

    Nad místem, územím člověk může získat moc, nad časem nikdy… to jen náš Pán je nad ním.

  4. admin napsal:

    Slovo „nečinnosť“ som dal v texte do úvodzoviek, čím som vyjadril, že slovo netreba chápať doslova. Oslabením jeho doslovného významu ho možno vnímať ako synonymum slova odpočinutie alebo odpočinok. MP

  5. Jurica Jaroslav napsal:

    Mohu položit rovnítko mezi „nečinnosťou“ a „odpočinutím“?

  6. Daniela napsal:

    I čas je fyzikální veličina a hledat ten nejpřesnější vhodný okamžik je stejně „přízemní“ jako hledat to nejpřesnější vhodné místo. Boží majestát je mimo prostor i čas, respektive není jím omezený, to jen tak na okraj, jinak nemám nic proti svěcení soboty. Ale podstata svatosti je jinde.

Zanechej komentář