„Zostaňte vo mne…“ aj v roku 2014

Téma: Osobní vydal:

Pred chvíľkou som si vytlačil pre vlastnú potrebu výborom únie odsúhlasený plán cirkevných akcií na rok 2014. Z tlačiarne sa postupne „vyplazilo“ päť husto popísaných hárkov papiera, ktoré budem mať vyvesené  (minimálne do konferencie únie) na nástenke nad pracovným stolom. Spomínaný „cirkevný kalendár“ je pre prehľadnosť a organizáciu života cirkvi nenahraditeľný pomocník. Hoci každý z nás má  vlastný rodinný či pracovný kalendár akcií, na ktoré sa v budúcom roku pripravuje a teší, rád by som vám z nášho „cirkevného“ rád pripomenul niektoré dôležité udalosti.

V prvom rade to bude rok konferenčný. Každých päť rokov sa koná spoločné stretnutie delegátov všetkých troch združení Česko-Slovenskej únie, administrátorov únie a  zástupcov únijných inštitúcií. Hodnotia činnosť cirkvi za uplynulé obdobie, volia predstaviteľov únie (predseda, tajomník, hospodár), robia dôležité rozhodnutia týkajúce sa navrhnutých bodov agendy a vytvárajú plány pre smerovanie cirkvi na ďalšie obdobie. To všetko by sme radi zvládli v priebehu štyroch dní od 8. do 11. mája a stretneme sa v hoteli Petr Bezruč v Malenovicích. Mottom konferencie sú Kristove slová z Jánovho evanjelia – „Zostaňte vo mne…“

Od prvej konferencie, na ktorej som sa ako zborový kazateľ zúčastnil, som si prial, aby konferencii nedominovali voľby administrátorov, teda otázka KTO?, ale skôr otázka AKO ĎALEJ?. Snažíme sa preto pripraviť seriózne podklady pre výbor pre plány a programy a radi by sme hneď v úvode konferencie nechali delegátov odsúhlasiť  pripravený koncept vízie a smerovania únie na ďalších päť rokov. Preto so záujmom očakávame návrhy na body do agendy konferencie z jednotlivých združení. Prvé signály ukazujú, že oproti poslednej konferencii ich bude menej. Verím, že to nie je dôsledok nezáujmu členskej základne o dianie v cirkvi, ale skôr postupné presúvanie ťažiska života cirkvi na zborovú úroveň. Na konferencii sa bude určite diskutovať o téme finančného vyrovnania so štátom, ktorú by sme už radi definitívne (aspoň po procedurálnej stránke) uzavreli, objavia sa tam o.i. odporúčania delegátov tohtoročnej  mimoriadnej konferencie Českého združenia (ordinácia žien, návrh dodatku k Cirkevnému poriadku, ktorý sa týka pastoračného odporúčania v otázkach manželstva, rozvodov a opätovných sobášov a návrh na aktualizáciu kapitoly Zásady kresťanského života). Hosťom pracovnej časti konferencie bude predseda EUD Bruno Vertallier a na slávnostnom sobotnom zhormaždení v Národnom tenisovom centre v Bratislave bude celosvetovú cirkev zastupovať podpredseda Generálnej konferencie Artur Stele.

Ďalšou významnou udalosťou bude slávnostné zhromaždenie pri príležitosti 100. výročia založenia Moravsko-Sliezskeho združenia, ktoré sa uskutoční  8.11. v Ostrave. Pozvanie na zhromaždenie prijal aj predseda Generálnej konferencie Ted Wilson. Na žiadosť administrátorov MSS sme preto posunuli termín Modlitebného týždňa tak, aby jeho ukončenie a zbierka nepripadli na slávnostnú sobotu 8.11. ako to malo byť pôvodne, ale o týždeň neskôr. Na budúci rok sa Modlitebný týždeň bude teda konať od 8. do 15.11.

Kvalitne obsadené budú aj biblické týždne na jednotlivých združeniach – tentoraz jednotne rečníkmi, ktorí budú vlastne doma a na ktorých sa všetci tešíme  – Danielom Dudom na Slovenskom združení,  Jankom Barnom na Českom združení (obidva od 27.7.-3.8.) a Jirkom Moskalom na Moravsko-Sliezskom združení (7.7.-13.7.). Na Slovensku to bude jubilejný 20. ročník tejto úspešnej letnej duchovnej aktivity, ktorú po čase prevzali aj ostatné dve združenia.

Z letných akcií treba ešte spomenúť únijný kongres mládeže 20.-27.7. a únijné Camporee 5.-10.8. a nesmieme zabudnúť ani na evanjelizačnú akciu Dotkni sa neba, ktorá sa uskutoční v Bratislave 27.7.-24.8.

Keď sa tak pozerám na množstvo ďalších užitočných stretnutí a akcií, na ktoré sa v mojom stručnom výpočte nedostalo, ostáva len upozorniť, aby ste sledovali cirkevné webové stránky. Na www.casd.cz si kliknete na ikonku Plány církve a dostanete sa ku všetkým dôležitým informáciám o cirkevnom kalendári akcií a tematických sobôt v roku 2014.

Plný kalendár akcií svedčí o tom, že cirkev žije, stretáva sa, plánuje, slúži, vzdeláva sa. Na druhej strane počujem občas povzdych nad tým, že tí šikovnejší a schopnejší členovia zborov, kazateľov nevynímajúc, sú často príliš vtiahnutí do organizácie rôznych mimozborových aktivít a na službu v  miestnom spoločenstve  im už neostáva čas. Bola by škoda, keby zbor strádal pre organizačnú vyťaženosť obdarovaných členov zapojených do množstva iných cirkevných projektov. „Rozlietaná“  cirkev nie je cieľom. Množstvo aktivít cirkvi nemusí zďaleka vyjadrovať jej životaschopnosť, užitočnosť služby a efektivitu jej poslania. Znovu a znovu premýšľajme a diskutujme o jej prioritách, smerovaní a správnom využívaní zdrojov – materiálnych aj ľudských. Menej môže byť niekedy viac.

Prajem si, aby sme v roku, ktorý leží pred nami, vždy našli čas na osobné stíšenie, hlbšie premýšľanie nad tajomstvom a hĺbkou Božieho slova, ale aj čas posedieť si s našimi najbližšími a načúvať jeden druhému. Nech je ďalší rok v znamení Ježišových slov: „Zostaňte vo mne…“

 

2 Komentáře

Žádné komentáře k článku “„Zostaňte vo mne…“ aj v roku 2014”

  1. Michal napsal:

    Je otázkou, jestli bychom neměli činit pokání i z toho, že jsme se nedokázali vzdát peněz, byť bychom na ně měli sebevětší nárok, za cenu narušení už beztak pošramocené důvěry společnosti k církvi.

  2. Milan Müller napsal:

    Nedávno jsem četl v jednom rozhovoru s protestantským duchovním zajímavou poznámku k vnímání církví v naší vlasti.
    Církve se po roce 1989 stylizovaly do role obětí minulého režimu. Je nezpochybnitelné, že křesťané v letech 1948-1989 trpěli pro svou víru, a někteří se stali mučedníky. Činnost církví byla potlačována všemi možnými způsoby. Vyplývá z toho tedy, že nebylo a není třeba činit pokání? Nebyla doba totality také dobou individuálních nebo skupinových selhání, dobou zapření Hospodina, spolupráce s režimem? Tím, že církve ve veřejném prostoru zdůrazňovaly pouze roli obětí, bez přiznání podílu na nespravedlnostech a prosbě za odpuštění, daly části společnosti návod na vypořádání se s minulostí: Obětí jsme byli všichni. Komunismus tady vlastně skoro nikdo nechtěl, nikdo za nic nemůže, to jen ti zlí stalinisté kdesi na ÚV KSČ, případně v Moskvě…
    Zmínil bych ještě jeden pohled-reflexi babylonského zajetí v židovském národě. Proč je Babylon-agresor a původce násilí a genocidy vnímán jako nástroj Boží odplaty, zaslouženého trestu za hříchy králů, kněží, lidu? Proč mají oběti vyznávat své hříchy a modlit se za Boží smilování? Proč vidí v možnosti návratu a panovníkových darech projev Boží milosti a ne zasloužené (či morální) právo obětí na odškodnění?
    Nechci zpochybňovat utrpení sester a bratří během totality, ani statečnost, s níž mnozí čelili útlaku. Vnímám je a vážím si jich, a věřím, že Hospodin zná své věrné. Nechci zlehčovat vinu komunistické strany a jejich nohsledů na zločinech minulosti. Nechci spekulovat, co by bylo, kdybychom se jako církev nepřihlásili ke hmotné podpoře ze strany státu a k účasti na nápravě některých majetkových křivd spolu s ostatními křesťanskými církvemi.
    Otázkou pro nás je, zda se obejdeme bez reflexe minulosti, bez rozhodnutí, zda jsme pouze oběti, nebo (někteří z nás, mne nevyjímaje) také spolupodílníci na době totality, a potřebujeme činit pokání a prosit o odpuštění. Před lidmi by to nyní vypadalo jako prázdné gesto, ale soukromě, nebo ve společenství církve-neuzdravilo by to „staré rány“? A není pokání a „jiný pohled na naši roli“ podmínkou pro to, abychom nově viděli budoucnost a finanční prostředky od státu spravovali jako „dar shůry-něco navíc“, nikoli jako prostředky, na které máme právní nárok…?

    V roce 2014 nás nečekají jen samé dobré věci. Některé jsou, nebo budou bolestné a těžce na nás dolehnou. Ať vás během příštích dnů provází Hospodin, ať se snažíme následovat příklad Pána Ježíše Krista a vytváříme otevřené a milující prostředí církve. Je to dar a také úkol.
    Milan Müller

Zanechej komentář